Láska vs. nenávist - 3. část

31. srpna 2011 v 12:27 | Cassiopea Black |  Jednorázovky
Ahojda,
rozhodla jsem se, že vám sem dám další část už dneska. Sice pořád ještě postrádám pár komentů u předchozí části, ale protože mě už několik lidí prosilo o další část, tak je tu xD
Je to už předposlední část téhle povídky, takže to znamená, že konec se blíží xD Doufám, že se vám bude líbit ;). Pslední část přidám zase podle komentářů, anebo podle toho, jak moc si budete přát, abych ji přidala xD Tak přeji příjemné počtení :)
Vaše Cass


Láska vs. nenávist
Bylo krátce po jedenácté a Bellatrix jako obvykle čekala na svého Pána. Dnes byla středa a oni byli domluveni na jedenáctou. Začínala už být trochu nervózní. Nebylo obvyklé, aby přišel pozdě, byť jen o minutu.
"Asi se jen někde zdržel ," uklidňovala se v duchu. "Určitě brzy přijde."
Mávla hůlkou a nechala z baru přilevitovat láhev červeného vína. Pak si vzala skleničku, co stála na stolku, a nalila ji plnou až po okraj. Řekla si, že si to čekání trochu zpříjemní. Usadila se do křesla před krbem a usrkla trochu vína. Takhle strávila celou hodinu. Za tu dobu už vypila celou láhev. Naštěstí, už když s ní začala, byla poloprázdná. Takže vlastně vypila jen půlku.
Přesto ale už na sobě začala pociťovat účinky alkoholu. Bohužel jeho množství nestačilo na to, aby přestala být nervózní. Spíše naopak. Její nervozita se každou vteřinou zvětšovala. Byla na tom dokonce už tak špatně, že si kousala nehty, namotávala si vlasy na prst, nebo si hrála s lemem šatů. Kdyby mohla, procházela by se po místnosti sem a tam, třeba by jí to alespoň trochu pomohlo.
Jenže si nebyla jista, že by jí to procházení udělalo dobře. A tak raději zůstala sedět. Jenže po dalších deseti minutách už to bylo neuseditelné (pozn. autorky: To je ale divný slovo, což? xD)
Zvedla se z křesla, ale zamotala se jí hlava, a tak si zase sedla. Zkusila to znovu. Povedlo se. Opatrně došla ke dveřím, sice se trochu motala, ale trefila se do nich. Musí se po něm jít podívat! Co když se mu něco stalo?
Naštěstí byla v přízemí, a tak nemusela scházet schody. Pomalu se vypotácela ven a rozhlédla se kolem. Moc toho neviděla, protože už byla tma, a tak si posvítila hůlkou. Chvíli přemýšlela, kterým směrem se vydat. Kam asi mohl Pán Zla jít? Nakonec se vydala do lesa.
Byla to opravdu skvělá cesta. Pletly se jí nohy, takže co chvíli zakopla o nějaký kořen a spadla. Přičemž jí několikrát vypadla hůlka z ruky a zhasla, takže musela lézt po kolenou a v té tmě ji hledat. Když se jí náhodou podařilo chvíli jít bez toho, aniž by upadla, škrábla ji zase větev stromu.
Šla už hodnou chvíli, ale les se zdál být nekonečný. Vtom se jí opět připletl pod nohy nějaký kořen a ona skončila na zemi.
"Au!" zanaříkala, když dopadla na něco tvrdého. Posunula se kousek dál, a zkoumala, na čem to asi mohla sedět. Po chvíli to našla. Na zemi ležel prsten. Zvedla ho a pod světlem z hůlky si ho pozorněji prohlížela. Byl to prsten jako každý jiný, ale zaujal ji ten kámen. Byl tmavý a leskl se. Byla si jista, že už ho někde viděla, ale nemohla si vzpomenout kde.
Přesto si prsten strčila do kapsy a ztěžka se škrábala na nohy. Přidržovala se kmenu stromu, aby neupadla. Pak se podívala kolem. Všude byl jen hustý les, a nevypadalo to, že by měl někdy v dohledné době končit. Povzdechla si. Už byla unavená a představa toho, že půjde ještě bůhvíjak dlouho, se jí ani za mák nelíbila.
"No co, Pán Zla tu stejně nejspíš nikde není," pomyslela si a vydala se na zpáteční cestu.
Když vyšla z lesa, bylo už docela světlo, a tak hůlku zhasla. Byla trošku naštvaná, když si uvědomila, že tu příšernou cestu absolvovala zbytečně. Ale alespoň už jí bylo líp, účinky alkoholu už skoro vyprchaly. Napomohla tomu také ta procházka na čerstvém vzduchu.
Jenže Pána Zla stejně nenašla. Než si s tím ale stihla lámat hlavu, ozval se za ní hlas: "Bello?"
Leknutím nadskočila. A jak se tak lekla, vzpomněla si, kde vlastně viděla ten prsten. To byl přece prsten Rojvola Gaunta, jeho viteál! O svých viteálech jí pověděl už dávno. Otočila se na něj a chtěla mu ho dát. Ale zastavil ji jeho pohled.
Přejížděl ji od hlavy k patě. Trochu zrudla, když si uvědomila, jak asi musí vypadat. A taky, že vypadala. Vlasy měla rozcuchané, šaty potrhané a na krku se jí skvěl škrábanec. Jenže Voldemort si to vyložil trochu jinak, než jak to bylo. A její červenání tomu jen pomohlo.
"Kdes byla?" zeptal se jí a provrtával ji chladným pohledem.
"V lese, můj pane, byla jsem vás hledat," odpověděla po pravdě.
"Hm, a jistě sis při tom hledání užila, co?" pronesl nebezpečným tónem.
"Jak to myslíte, můj pane? "Já…" Nestihla větu dokončit, protože ji zasáhl Cruciatus.
Zhroutila se na vlhkou zem, jemu k nohám.
"Víš moc dobře, jak to myslím!" rozkřikl se.
"Mě nikdo podvádět nebude, rozumíš?! Ani ty!"
Jeho hněv se přenesl do intenzity kletby. Bella se svíjela na zemi v bolestné agónii a křičela. Připadalo jí to jako dejavu. Jako když ji mučil tenkrát. A stejně jako tenkrát, to bylo bezdůvodně. Ona ho přeci nepodvedla!
"Tak kdo je tvůj miláček, hm?! Avery, Rodolphus nebo snad Severus?!"
Zadíval se jí do očí. Bella doufala, že použije nitrozpyt a uvidí tak v jejích myšlenkách pravdu. On ale do její hlavy vůbec nenahlédl. Možná ho to nenapadlo, anebo jí prostě vůbec nevěřil.
"Od tebe se dá čekat všechno! Jsi jen proradná děvka!" pronesl ostře.
Pak ji hrubě chytil za ruku, a aniž by kletbu zrušil, vytáhl ji do stoje.
Jeho slova ji zasáhla jako břitva. Bylo to horší než Cruciatus. Její srdce krvácelo. Tím, co řekl, jí ho rozřízl vedví. Po tvářích jí stékaly slzy, ale nebyly způsobené jen mučicí kletbou. Tak moc si přála, aby na chvíli přestal. Aby měla příležitost, říct mu, jak to bylo.
Ale on nepřestal.
"Já ti ukážu! Jsem zvědav, jak se ti bude líbit tohle!" řekl a hrubě ji opřel o nejbližší strom.
Jednou rukou si ji přidržel, aby neupadla, a druhou jí vytahoval šaty. Hůlku schoval do hábitu. K tomu, aby kletba stále působila, ji nepotřeboval. Roztáhl jí nohy a surově do ní vnikl. Začal do ní tvrdě přirážet a s každým dalším přírazem s ní udeřil do stromu.
Bella zasténala, ale nebylo to vzrušením, nýbrž bolestí. Ještě párkrát přirazil, a pak konečně vyvrcholil. Odstoupil od ní a nechal ji bez zájmu spadnout na zem. Stále ji ale mučil. A síla kletby nabírala na intenzitě. Stejně jako jeho vztek.
Po chvíli už Bellatrix nebyla schopna ani myslet. Na nic, jen na tu bolest. Zoufale křičela a kroutila se v křečích u stromu. Voldemort byl úplně nepříčetný. Ani si nevšiml, že ztratila vědomí. V očích mu rudě blýskalo a zračilo se v nich potěšení nad bolestí jeho nejvěrnější smrtijedky. Pak si ale uvědomil, že Bella již před nějakou chvílí přestala křičet. Konečně kletbu zrušil a přiklekl k ní.
Jen omdlela. Už se chtěl zase zvednout, ale v tom si všiml prstenu, který ležel vedle ní. Vypadl jí z kapsy. Zvedl ho a detailně si ho prohlížel. Opravdu! Je to on - jeho viteál! Ale kde k němu Bella přišla?!
A pak si vzpomněl, co říkala. Byla v lese. Detailněji se zadíval na škrábanec na jejím krku. Nevypal, jako by byl způsoben při milostném aktu. A když se pozorněji podíval na její nohy, všiml si škrábanců od větví a modřin od pádů.
Takže ona nelhala! Skutečně ho šla hledat! A ještě zachránila jeho viteál! Hrozilo totiž, že ho první najde Potter. Proto se zdržel. Odnesl ho z chatrče, aby byl v bezpečí, ale v lese ho ztratil. A ona ho našla.
Teď zalitoval, že se jí nepodíval do mysli. Jenže byl stoprocentně přesvědčený, že ho podvedla. Stejně jako tenkrát. Zase jí nevěřil! Předtím se nechal oklamat Luciusem, tentokrát jen svým hněvem a hloupou žárlivostí.
Ale bylo už pozdě litovat. Co se stalo, nelze odestát. Mohl ale zabránit ještě větším škodám. Nebo si to alespoň myslel.
Opatrně vzal Bellatrix do náruče. Přitom si všiml, že krvácí. Rychle se s ní přemístil do Temného sídla a zavolal lékouzelníka. Ten když uviděl zuboženou Bellu, zděsil se. A to ještě ani zdaleka nevěděl, v jakém je stavu. Poslal Voldemorta ven, aby mohl podrobněji prozkoumat rozsah jejích zranění. Zjistil, že kromě vnějších zranění má zlomená dvě žebra, lehký otřes mozku a pohmožděné genitálie.
Nejvíce ho ale šokovalo, když zjistil, že byla těhotná. V sedmém týdnu. Ale díky posledním událostem potratila. Přemýšlel, jestli by to neměl sdělit Pánovi Zla, ale nakonec usoudil, že první by to měla vědět ona. Počká, až se probere.
Ošetřil jí všechna zranění a píchnul něco na spaní. Kdyby se probrala teď, byla by na tom špatně a stejně by jí to nemohl sdělit. Nejdřív si potřebovala pořádně odpočinout. Navíc se říká, že spánek léčí, tak snad až se prospí, bude na tom líp.
Pokračování příště...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 31. srpna 2011 v 12:35 | Reagovat

Chudák Bella, Voldy sa občas chová (aj v knihách/filmoch) ako idiot :(. Som zvedavá, ako to bude pokračovať :).

2 Em Black Em Black | Web | 31. srpna 2011 v 12:43 | Reagovat

No,.......došli mi slova :-D. Při představě opilé Belly jak si žmoulá šaty sem se musela rozesmát :D. Potom mě teda Voldemort, za trest mu budu říkat Tomík, hrozně naštval. Blbec jeden, už zase si nic neověřil a málem nám tam Bellu zabil. A potom si mě teda dopekla tím, žes nechala Bellu potratit. Ale je to moc krásná povídka, skvěle napsaná a doufám, že další díl bude brzy :-).

3 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 17:34 | Reagovat

Ach jo, to už můžeš dát do kapitolovek xD Ale to ti budu muset udělat rozcestník xD. No, neva :-D Jinak, asi víš, co na tohle řeknu. Že to bolí. Prostě to přehnal, no... Ale je až neuvěřitelný, co se člověku může zdát, což? xD ALe ne, máš to moc hezky napsaný :-) No a zakončení... sem zvědavá, kdo bude koukat tak jako já v poslední části xD :-D

4 Bella Black Bella Black | 31. srpna 2011 v 18:40 | Reagovat

Co všechno dokážou vymyslet zamilovaný a ještě opilý? Nemyslím, že kdyby byla Bella střízlivá, tak by ho šla hledat do lesa. A zrovna do lesa, kde se můžou minout o pouhých pár stromů.
Zatím je tohle moje nejoblíbenější část. Možná jsem zvrácená, když je to hlavně kvůli tomu, jak se Voldemort choval k Belle. Ta část je moc hezky napsaná *ďábelsky se šklebí* Myslím, že Bella se z toho dostane, ale jsem zvědavá na její reakci ohledně těhotenství a následného potratu. Taky by mě zajímalo, jak to vezme Voldy.

5 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 31. srpna 2011 v 20:15 | Reagovat

No tak to je jednoduše hustý :-D..To jsem vážně nečekala..ta zpráva o jejím těhotenství mě naprosto překvapila..Honeem piš další díl! Nemůžu se dočkat, jak se bude tvářit Bella a poté i Voldy..Stejnak ji ale lituju, chudák :-D..

6 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 1. září 2011 v 15:33 | Reagovat

Zaprvý....díky, Díky, DÍKY :-D na tohle jsem se moc těšila :-)
Opět krásně napsaná kapitolka. Je hrozný, jak se Voldy k Belle chová :-( Byla poraněná, těhotná a on jí ještě mučí...... i když o tom těhotenství nevěděl, ale stejně...
Jsem hrozně zvědavá, jak zareagují, až to zjistí. Opět tu budu chodit co hoďku abych zjistila, jestli jsi nepřidala další díl xD Jinak, i když se Voldy chová až moc hnusně, prostě takovej je a Bella by si mohla dávat pozor, do koho se tak bezmezně zamiluje... Nemohla čekat, že jí bude kupovat čokoládu a kytky, nosit mudlovský šmejdy na hraní a že vyhlásí do světa že se zamiloval, to by nebyl on! :-D ale tohle fakt přehnal, doufám že se alespoň náznakem omluví..

7 Cissy Cissy | Web | 1. září 2011 v 20:42 | Reagovat

On je IDIOT!!!(promiň 0:)) Už po druhé!! Chová se k ní opravdu hnusně, ale je to prostě Voldy, takže:-D Chudinka Bella:( Čekala jsem, že Bella otěhotní, ale ten potrat vůbec. Překvapilo mě to. Ale úžasná kapitola, těším se na další :-) Doufám, že ji přidáš, co nejdřív :-)

8 Beltrix Beltrix | Web | 5. září 2011 v 16:36 | Reagovat

Ten Voldy je idiot! Zasloužil by si pár facek!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama