Konečně spolu

20. srpna 2011 v 23:29 | Cassiopea Black |  Jednorázovky
Ahoj :)
Tak se neflákám a pilně píšu :) a to někdy dokonce až do rána xD Mám rozepsaný dvě povídky, z nichž jedna už má osm stránek a je teprve v polovině xD Takže ji budu muset rozdělit :( což mě docela štve, ale co nadělám, když píšu takový litánie? xD Ale na druhou stranu je to plus, protože můžu brzo vložit první část, když už ji mam napsanou. Zrovna jsem ale dopsala jednu jednorázovku, tak nejdřív vložim ji. Už mi lezlo na nervy, že pořád píšu a píšu a konec nikde...tak jsem si řekla, že taky napíšu něco krátkýho. No, má to čtyři a půl stránky xD ale to je pořád lepší než deset nebo ještě víc xD. Ale už k věci xD Přeji příjemné počtení :)
Vaše Cass


Konečně spolu

Bellatrix ležela v posteli a užívala si ten příjemný pocit doznívajícího orgasmu. On už byl pryč, odešel hned potom. Přesto se ale stále dívala na dveře, které se za ním zabouchly. Jakoby snad čekala, že se vrátí pro polibek na rozloučenou, který vždy opomene.
Nic takového ale nečekala, snad jen doufala. Ale už dávno věděla, že ty chvíle s ní jsou pro něj jen uspokojením jeho vlastních potřeb. Nezáleželo mu na ní. Ještě chvíli ležela na posteli, ztracená ve svých myšlenkách. Pak vstala a začala se oblékat. Čekala je závěrečná bitva proti odpůrcům Pána Zla, proto zvolila své nejoblíbenější šaty. Samozřejmě černé.
Ani na minutu nezapochybovala o tom, že to dnes vyhrají a její Mistr konečně ovládne celý svět. Ještě naposledy se zadívala do zrcadla na svůj odraz. Byla krásná. Pravda, sice svým způsobem, ale byla. Přestože ji Azkaban nenávratně poznamenal, stále si zachovala něco, ze své dřívější krásy. A fanatický lesk v jejích očích dodával jejímu vzezření jakési zvláštní kouzlo.
Usmála se na svůj odraz a zastrčila si za ucho neposlušný pramen vlasů. Pak už se přemístila, vstříc lepším zítřkům.
Když se objevila před bradavickým hradem, všude už létaly barevné paprsky a lidé panicky utíkali sem a tam. Vyhlídla si první oběť a vykročila do boje. Po několika hodinách válečné vřavy byla jejich strana ve výrazném vedení. Lidí ze strany Dobra už bylo po málu. Přesto ale stále bojovali, protože jejich hrdina stále ještě žil.
To už ale nebude mít dlouhého trvání. Její Pán se o to postará. S šíleným úsměvem poslala smrtelnou kletbu proti Molly Weasleyové. Kletba zasáhla cíl, nebyla ale jediná. Kolem nastalo hrobové ticho. Ohlédla se, aby zjistila, co způsobilo tu náhlou změnu, a spatřila Pottera, jak leží na zemi bez známky života. Konečně! Konečně je po něm!
Pak ale uviděla něco, co jí vyrazilo dech. Na zemi kromě Pottera ležel i Voldemort. Vykřikla a rozběhla se k němu. Klekla si vedle jeho těla a snažila se ho přivést k životu. Ale marně, byl mrtvý.
Slzy jí stékaly po tvářích a smáčely jeho hábit. Objímala jeho mrtvé tělo a usedavě plakala. "Né! To nemůže být pravda! Proč?!" křičela zoufale.
Všichni, ať už členové Řádu nebo Smrtijedi, postávali v kruhu a mlčky sledovali scénu před sebou. Někteří jen šokovaně hleděli a nemohli uvěřit tomu, co se právě stalo. Jiní oplakávali ztrátu rodiny či Vyvoleného.
Ale pro NĚJ neplakal nikdo. Nikdo, až na ni.
"Jak si mě mohl opustit?! Prosím, vrať se mi! Prosím!" vzduch prořízl její srdceryvný křik.

~~~~~~

Seděla v křesle a chovala v náručí malého chlapečka. Měl černé kudrnaté vlásky a modré oči. V ten den, kdy ho ztratila, zjistila, že je těhotná. A tak nečekaně získala nový důvod, proč žít. Tak hrozně jí ho připomínal, a o to víc ho milovala. Její malý drobeček, jediné, co jí po něm zůstalo.
Uložila malého do postýlky a posadila se zpět do křesla. Jak ho tak sledovala, kterak si hraje s plyšovým hadem, ponořila se do vzpomínek na jeho otce. Vzpomínala na den, kdy ho viděla naposledy. Na jeho chladné doteky a tvrdé polibky. Na ty rudé oči, které ji propalovaly pohledem… Ani si neuvědomila, že zavřela oči.
Vtom uslyšela dětský smích. Trhla sebou a otevřela oči. Nemohla uvěřit tomu, co viděla. U postýlky stál ON! Vystoupil snad z jejích snů? Jinak si to neuměla vysvětlit. Jediné další vysvětlení, které přicházelo v úvahu, bylo, že už jí definitivně přeskočilo a má halucinace.
Jenže, její syn ho zjevně viděl taky. Upíral na něj své modré oči. Stejné, jaké kdysi míval on.
Stála tam, neschopna slova, a sledovala, jak nechává mezi nimi levitovat plyšáka. Po chvíli se konečně osmělila.
"Můj pane?" zkusila to. Pořád tam byl, nerozplynul se, ani nezmizel. Ba co víc, otočil se k ní a upřeně se na ni zahleděl.
"Bello?" oslovil ji překvapeně.
Zachvěla se. Tak moc toužila znovu slyšet jeho hlas.
"Pane. Jak…? Jak je možné, že… já Vás viděla…byl jste mrtvý." koktala zmateně. O viteálech neměla ani tušení.
"Přece sis nemyslela, že by mě dokázal porazit ten skrček Potter," řekl výsměšně.
"Ne, můj pane, já vždycky věděla, že se vrátíte," ujišťovala ho.
"Jistě," pronesl sarkasticky a opět se otočil k dítěti v postýlce, když se plyšový had dotkl jeho zad.
"Líbí se mu to," poznamenala Bellatrix a popošla blíž.
"Já ale nic nedělám," namítl Voldemort. "To on."
Bellatrix překvapeně těkala pohledem z Voldemorta na malého a zase zpátky.
"Takhle brzo už se u něj projevily magické schopnosti? Vždyť mu není ještě ani rok. Žádné dítě v jeho věku tohle nedokázalo," podivila se.
"Ale žádné taky nebylo potomkem Pána Zla," pronesl chladně Voldemort. "Je jasné, že je vyjímečný."
Podívala se na něj. "Vy víte… Jak to víte?"
"Mám své zdroje," odvětil klidně.
Chvíli bylo ticho. Oba pozorovali svého syna, jak nechává levitovat všechny hračky, které měl v dosahu.
"Jmenuje se Tom," promluvila po chvíli Bella a upřela pohled do země. Nebyla si jistá, jak zareaguje. Přeci jen, své bývalé jméno neměl zrovna v oblibě.
"Tak Tom," řekl Voldemort a sklonil se k chlapci, aby ho mohl vyzvednout do náruče.
Bella nevěřícně sledovala, jak její Mistr něco zasyčel hadím jazykem, a jako na povel se ze stolku zvedl hrneček a připlul vzduchem k němu.
"Výborně," pochválil svého syna, teď už zase normálním jazykem.
Položil ho zpět do postýlky a uchopil hrneček, aby ho odnesl na stůl. Bellatrix jen stála a pozorovala ho, bylo toho na ni nějak moc. Není tedy divu, že když k ní přistoupil a políbil ji, podlomily se jí kolena. Naštěstí ji pevně držel.
"Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě.
"Ano, můj pane. Jen je toho na mě asi hodně," řekla omluvně.
Přikývl a odtáhl se od ní. Když měl jistotu, že nespadne, pustil ji. Zatvářila se smutně. Nechtěla, aby přestal. Jejího pohledu si všiml a usmál se na ni.
Znovu k ní přistoupil a vyzvedl ji do náruče. Pak ji políbil.
Omotala mu paže kolem krku a polibek mu opětovala. Tak jako nyní, ji ještě nikdy nepolíbil. Jeho jindy chladné a nepřístupně rty, byly dnes překvapivě jemné. Po chvíli mu to nestačilo, chtěl víc. Stejně jako ona. Přesto se od něj odtáhla.
"Tady ne," zašeptala a kývla hlavou k postýlce.
Přikývl a přenesl se s ní do jejího pokoje.

~~~~~~

Když se ráno probudila, byla už v posteli sama. Rychle se oblékla a upravila. Pak sešla dolů na snídani. Když vešla do kuchyně, naskytl se jí pohled na Pána Zla houpajícího na kolenou jejich syna. Kolem stolu pobíhala skřítka a také služebná, která se starala o Toma, když byla Bella zaneprázdněná.
"Dobré ráno," pozdravila.
"Dobré," odpověděl chladně.
Nechápala, co se to s ním stalo, večer se choval jinak. Teď je k ní zase jako led.
Posmutněla a posadila se. On naopak vstal. Dal Toma služebné a přešel k ní.
Vytáhl z hábitu malý předmět a hodil ho před ní na stůl. Byl to puklý prsten Rojvola Gaunta - jeho viteál. Nyní byl zničený.
"Nevíš o tom náhodou něco?!" propaloval ji pohledem.
"Ne, můj pane," řekla zmateně.
Nevěřil jí. Určitě lhala! Pouze ona věděla o jeho tajemství s viteály. Včera večer jí to ve slabé chvilce prozradil. Teď toho litoval.
"Nelži!" zařval na ni a hrubě ji vytáhl do stoje. Pevně ji svíral, až sykla bolestí, a díval se jí do očí. Nelhala! Skutečně s tím neměla nic společného. Pak ale… Pustil ji a začal přecházet po místnosti.
Jediný, kdo věděl o jeho tajemství, byla ona a ten hnusák Potter a jeho kamarádíčci. Ti byli ale mrví. Ledaže, by se Potter vrátil, když se vrátil on. Odpovědi se mu dostalo ve vteřině.
Otevřely se dveře, a v nich stál Potter. Živý a zdravý. To, co se pak stalo, se seběhlo velice rychle. Bellatrix se na něj zaskočeně podívala. Než ale stihla nějak zareagovat, zasáhla ji smrtící kletba. Její tělo se sesunulo k zemi.
Pán Zla vztekle zařval a vydal se k ní. Nemohl uvěřit, že je mrtvá. Teď přece nemohla zemřít! Vzpomněl si na poslední slova, co jí řekl, jak se k ní zachoval. Křičel na ni…
Nenápadně se rozhlédl po místnosti. Tom byl pryč, služebná ho musela odnést ještě předtím, než sem Potter vpadl. Takže je v bezpečí, naštěstí. Naposledy se na ni podíval a pohladil ji po tváři, pak vstal a postavil se proti Potterovi. Propaloval ho nenávistným pohledem.
"Za tohle zaplatíš!" ujistil ho.
"Ale Tome, snad ti na tý couře nezáleželo?" posmíval se mu Potter.
"Neříkej jí tak!" okřikl ho.
"Tak bojuj!" provokoval ho Potter.
On ale udělal něco nečekaného, odhodil hůlku na zem. Odkutálela se do rohu a zůstala tam ležet. Jeho soupeř se na něj překvapeně podíval.
"No né, ty to vzdáváš? Fajn, tím líp pro mě," usmál se Harry.
Co ale nevěděl, bylo, že za pár minut, skončí vše nejen pro Voldemorta, ale i pro něj. Protože když se společně s ním vrátil ze světa mrtvých, společně také odejdou. Vytvořilo se mezi nimi jakési zvláštní pouto. Naproti tomu Voldemort to věděl, nebo to alespoň předpokládal.
Když Harry Potter vyřkl ta dvě osudná slova, svět přišel znovu o oba své vůdce. A tentokrát už navždy. Už nebyly žádné viteály, a bez nich nebyla ani možnost návratu zpět. Voldemort o to ale ani nestál, naopak. Umíral s úsměvem na rtech a jeho poslední myšlenky patřily jí. Konečně budou spolu, a už je nic nerozdělí…

~~~~~~

A co se stalo s malým Tomem? Ten skončil v sirotčinci, kde se v něm vzedmula obrovská nenávist vůči mudlům, mudlovským šmejdům a všem zastáncům dobra. Byl na nejlepší cestě, stát se stejně obávaným černokněžníkem, jako jeho otec. Vlastně ještě větším, byl přece synem dvou nejmocnějších zlých kouzelníků všech dob. A přísahal si, že své rodiče pomstí!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Sa5m *Sa5m | Web | 20. srpna 2011 v 23:33 | Reagovat

krásný blog,neber to jako reklamu a podívej se ke mně,dík

2 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 23:44 | Reagovat

[1]: Jasně, neber to jako reklamu... Tak si ty reklamy piš jinam, huso... neber to jako urážku, dík. :-P

Ach, to bylo nádherný, brečela jsem, ale co, vždyť jsi mi to jenom oplatila :-D Vážně moc povedený, já věděla, že jí miluje, i když to tak nevypadalo... On jí bude vždycky milovat. :-) Seš šikula! :-) ;-)

3 Em Black Em Black | Web | 21. srpna 2011 v 8:21 | Reagovat

Jedním slovem Nádhera, on ji určitě vždycky miloval :-) vím to, sice se k ní hnusně choval, ale miloval ji :-). Rowligová by mohla napsat pokráčko, že Bella s Voldym mají syna :-D .

4 Lilien Evansová Lilien Evansová | Web | 21. srpna 2011 v 9:09 | Reagovat

To je nádhera ! Cass užasné, naprosto nemám slov... :)) Musel jí milovvat, kurňa proč to nebylo ve filmu nějaké milé gesto k ní když zemřela to si jí ani nevšiml....V klnižce alespoň zařval...:/
Ta povídka se ti povedla je úžasná, geniální :))

5 °Alex °Alex | Web | 21. srpna 2011 v 10:36 | Reagovat

História sa bude opakovať :-P. Krásna jednorázovka, plná emócii!!! :D :-) Nádhera!

6 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 21. srpna 2011 v 11:44 | Reagovat

Krásná jednorázovka, přímo nádherná! Smutné, ale opravdu pěkné...Sakra, zas bulím :-D Podle mě by měla Rowlingová teď napsat něco o minulosti, třeba jak Bell vyrůstala, kdy a jak se dostala k Voldimu a tak.. rozhodně by tím potěšila několik miliónů čtenářů :-)

7 Beltrix Beltrix | Web | 21. srpna 2011 v 21:04 | Reagovat

Krásný... Akorát hrozně smutný. Nemám ráda špatné konce, opravdu ne. :(

8 Kallia Kallia | Web | 21. srpna 2011 v 21:15 | Reagovat

husté, husté, husté :))) já nevím, jak jinak to říct, tahle povídka se mi fakt líbila, škoda, že byla tak krátká :)

9 Cissy Cissy | Web | 28. srpna 2011 v 16:38 | Reagovat

Nádherná povídka! :-) Konec sice smutný, ale všechno nekončí šťastně. Chudák malý Tomík:( Moc krásná povídka :-)
P.S.: Chceš diplom za spřátelko? napiš s čím, jestli ano:) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama