Dovolená, aneb i sny se někdy plní - 1. část

3. srpna 2011 v 17:19 | Cassiopea Black |  Jednorázovky

Ahojky!
Tak jsem dopsala tu slibovanou jednorázovku :) Ale protože byla vážně mooc dlouhá, rozhodla jsem se ji rozdělit xD. Původně to teda měla být parodie, jenže pak jsem si zase řekla, že to bude romantika. :) Tak to je nakonec taková všehochuť xD Mimochodem, s jejím vložením byly docela velký potíže, pořád to nešlo a nešlo...takže, za to, že tu nakonec je, vděčím Bellatrix Black, která je vážně skvělá xD a tímto jí děkuju :) (PS: vim, že si nechtěla, abych to rozdělila, ale to bylo vážně moc dlouhý xD tak snad mi to promineš :D) Doufám, že se Vám bude líbit, přeji příjemné počtení.
Vaše Cass






Dovolená, aneb i sny se někdy plní


Bylo tomu už deset dní, co Pán Zla porazil Harryho Pottera a definitivně tak ovládl celý kouzelnický svět. Lidé se ještě nevzpamatovali ze šoku, ale přesto už se začali pomalu smiřovat s novým režimem. Navíc to, alespoň zatím, nebylo zdaleka tak hrozné, jak si představovali. Pán Zla byl stále ještě ve více než výtečné náladě. Aby taky ne, když se mu před pár dny splnilo jeho největší přání - konečně se zbavil svého úhlavního soka a byl na nejlepší cestě k ovládnutí celého světa. Něco takového zanechá na člověku následky. Své o tom věděli i jeho nejvěrnější stoupenci, které čekal ani ne před 24 hodinami pořádný šok.

Největší čaroděj všech dob se právě procházel po svém sídle, které si nechal nedávno vybudovat, a přemýšlel. V mudlovském světě právě začínaly prázdniny, a on věděl, že někteří z jeho nejvěrnějších se ještě zcela nezotavili ze závěrečně bitvy. A protože mu v posledních dnech všechno perfektně vycházelo, rozhodl se udělat něco, co ještě nikdy - dobrý skutek.

Ve veliké, přepychově zařízené místnosti, sedělo u stolu devět černě oděných postav. Všichni netrpělivě čekali, co jim chce jejich pán sdělit.

"Jak většina z vás jistě ví, ve světě mudlů právě začalo období letních prázdnin," pronesl Pán Zla důležitě.

"A protože my jsme samozřejmě víc, než nějací špinaví mudlové, rozhodl jsem se, že si také odpočineme od všedních záležitostí. Takže, pojedeme na dovolenou!" prohlásil, a pak se na chvíli odmlčel, aby dosáhl dramatické pauzy.

To se mu také podařilo - hodnou chvíli nikdo nic neřekl a všichni na něj jen tupě zírali. Když se ale vzpamatovali ze šoku, začali mezi sebou živě diskutovat. Někteří, jako třeba Lucius Malfoy, začali vážně pochybovat o duševním zdraví svého pána.

"Nejspíš mu z toho, že porazil Pottera, už úplně přeskočilo," přisadil si Snape.

Jiní si zase mysleli, že se jedná o nějaký žert. A každou chvílí, jim Mistr oznámí,že to nemyslel vážně.

Nic takového se ale nestalo. Voldemort seděl na své vyvýšené židli v čele stolu a triumfálně se usmíval. Když uznal, že dramatický účinek jeho zprávy se už naplno projevil, zvedl ruku v utišujícím gestu. Poté se opět ujal slova.

"Takže, jak vidím, jste všichni vyloženě nadšení, to jsem rád," uštěpačné poznámky a zděšené výrazy svých věrných plně ignoroval.

Nakonec se osmělila Bellatrix.

"Mistře, vy to myslíte vážně?" právě ona patřila k těm, kteří tohle všechno považovali za žert.

"Jistě Bello, myslím to smrtelně vážně," když to říkal, v jeho tváři nebyla ani stopa humoru.

"Aha," na víc se Bellatrix nezmohla.

Pak nastalo hrobové ticho. Nikdo už nevěděl, co by měl říct.

"No, takže pojedeme na místo, kde jsem prožil část svého dětství," oznámil jim hlavní organizátor.

"Ehm, promiňte, můj pane, ale řekl jste, pojedeme?" to opět promluvil Severus Snape, který jediný vypadal, že se dobře baví.

"Ano, pojedeme mudlovskou dopravou… Já se vám nezmínil, že jsem své dětství strávil v mudlovském sirotčinci?"

Když se podíval na Smrtijedy, bylo mu hned jasné, že to jaksi vypustil.

"Jezdili jsme na výlety na různá místa. A jedno z těch míst je i to, na které vás chci vzít."

"A ty, Severusi," ukázal na muže s černými mastnými vlasy a hákovitým nosem.

"Ty budeš mít na starost to, abychom se tam ve zdraví dostali. Jinými slovy, budeš ten mudlovskej křáp řídit."

Jmenovaného úsměv ihned přešel. Místo toho nasadil výraz alá kyselý citron.

"Myslím, že to je asi tak všechno," přemýšlel Pán Zla, a přitom se škrábal na své plešaté hlavě.

"Podrobnější informace vám sdělím později. Teď máte čtvrt hodiny na to, abyste si zabalili vše potřebné."

"Já jdu zatím sehnat ten dopravní prostředek, sraz je ve dvě hodiny před sídlem," s těmito slovy se zvedl a odešel.

Většina z těch, jež za sebou zanechal, nebyla schopna pohybu. Ještě stále vstřebávali předešlé informace. Jen žena s havraními vlasy se vymrštila od stolu rychlostí blesku, až židle, na které seděla, dopadla s rachotem na zem.

Utíkala do svého pokoje, shody brala po dvou. Seshora bylo slyšet její šílené ječení: "A co si vezmu na sebe?!"

Bylo už čtvrt na tři a před Temným sídlem to stále ještě zelo prázdnotou. Tedy, až na Lorda Voldemorta, který se opíral o velice starý autobus, jenž vypadal, že se každou chvíli rozpadne.

Hůlkou si klepal do hodinek na své ruce a nohou podupával do rytmu. Kde všichni jsou? Ptal se sám sebe v duchu. Pak ale jeho mysl zahltil text jedné vtíravé písničky, a tak si začal zpívat: "Good morning Voldemort…"

Naštěstí se včas otevřely dveře a v nich stála banda Smrtijedů, která s sebou táhla hromadu zavazadel. Problém nastal v okamžiku, kdy se pokoušeli všichni najednou projít dveřmi. Samozřejmě, že se tam všichni nevešli, ale nikdo prostě nechtěl počkat.

Nakonec se jim nějak podařilo procpat se ven. Sice se v jednu chvíli sídlo otřáslo v základech, ale vydrželo. To se ovšem nedalo říct o Smrtijedech. Ven se sice dostali, jenže to nějak neustáli, zakopli o kufry, a všichni se svalili na hromadu k nohám jejich vůdce. Div, že ho nestáhli s sebou.

"Proč jste nepoužili kouzlo? Mohli jste přece nechat ty kufry vylevitovat ven!" rozčiloval se, a oprašoval si prach ze svého nového hábitu.

"To nás nenapadlo, můj pane," ozval se někdo z té hromádky na zemi.

Než stačil jejich pán nějak zareagovat, vyšel ven ještě jeden opozdilec.

Nebyl to nikdo jiný, než Bellatrix Lestrangeová. Ta se chudák tak dlouho rozhodovala nad tím, co si vezme na sebe, že úplně ztratila pojem o čase.

"No né, Bellatrix, tys nás taky konečně poctila svou přítomností?" pronesl ironicky Ten, jehož jméno, se už může vyslovit.

Bella zrudla jako rajče. Pak mávla hůlkou směrem ke dveřím, odkud během chvilky vylevitovaly dva kufry, velké jako na severní pól.

"Víc už toho nemáš?" zeptal se její švagr, který se zrovna sbíral ze země.

"Mám," odpověděla, a jako na povel vyletěly ze dveří ještě další dva kufry, totožné s těmi předchozími.

Tohle Luciuse umlčelo a jen se s tázavým pohledem otočil na jejich Mistra. To už bylo i na něj moc.

"No, Bello, obávám se, že tě teď čeká Sophiina volba. Protože s námi pojedou jen dva tvé kufry."

Bellatrix se zatvářila, jako by se skutečně musela rozhodnout nad tím, které své dítě pošle do koncentračního tábora.

"Ale, můj pane, tak pracně jsem je balila," zkoušela to.

Bohužel jí to nebylo nic platné.

"Ne, už jsem řekl," pronesl nesmlouvavě.

Ještě se naposledy smutně podívala na svá zavazadla, pak dvě z nich poslala zpět do domu.

"Tak, to bychom měli. A teď už snad můžeme konečně vyrazit," ozval se Regulus Black.

"Taky si myslím," přitakala jeho sestřenka.

Bella svou sestru sjela naštvaným pohledem. Od Reguluse to čekala, ale od ní? Kde je to sesterské porozumění, o kterém se tolik mluví?

"Dobrá, takže vyrážíme! Všichni do autobusu," ozval se autoritativní hlas.

"Severusi, ty tedy sedíš na místě řidiče. Já se posadím vedle tebe, abych tě mohl navigovat," řekl Voldemort.

"Vy ostatní si posedejte, jak chcete. Na to, abych ještě dělal zasedací pořádek, nemám nervy."

Každý si tedy sedl, kam se mu zachtělo. Narcissa se posadila mezi svého syna a manžela, který se samozřejmě musel nasáčkovat hned za Pána Zla, aby si připadal důležitě.

Regulus se posadil za ně, aby mohl za jízdy tahat svou sestřenku za vlasy. Vedle sebe položil svůj kufr, a měl o souseda postaráno.

Rodolphus Lestrange si se svým bratrem sedl přes uličku, a za ně se posadili sourozenci Carrowovi.

Jen Bellatrix seděla sama. Zalezla si až úplně dozadu a smutně hleděla z okna. Ještě se úplně nevzpamatovala z toho incidentu s kufry.

Když už byli všichni usazení, mohlo se konečně vyjet. Voldemort celou cestu vykládal, jak se jim tam bude líbit. Byl do svého monologu dokonce tak zanícen, že úplně zapomněl upozornit řidiče, že by měl odbočit. Když si to uvědomil, byli už půl hodiny cesty jiným směrem. Severus se jen velmi neochotně otočil, a kodrcal se s tím krámem zase zpátky. Po této události rozdal raději Pán Zla všem mapu, jeho vlastní výroby. A poručil jim, aby dávali pozor na cestu.

Podle jeho výpočtů by měli na místo určení dorazit asi tak za dvě hodiny. První hodina cesty proběhla v klidu, většina Smrtijedů ještě doháněla spánkový deficit. Jenže po hodině v autobuse už začali být všichni otrávení a nevěděli, jak se zabavit. Carrowovi už měli také hlad, a tak si vytáhli chleba se sádlem a začali nehorázně mlaskat.

To samozřejmě lezlo všem přítomným na nervy. Tedy snad kromě Belly, která měla v uších sluchátka, která si "půjčila" od svého synovce, a nevěděla o světě. Po deseti minutách nepřetržitého mlaskání, už to Regulus nevydržel, a vyhodil jejich svačinu z okna.

Ti se samozřejmě naštvali a začali se s ním hádat. Do toho se připojil Lucius, který se to snažil, jako pravý aristokrat, urovnat domluvou. Ta ale nebyla nic platná, a když si Regulus dovolil urazit Luciusovu matku, začal boj na pěsti.

Narcissa zapáleně povzbuzovala svého manžela. Ani Draco se nedal zahanbit, a házel po jeho soupeřích gumové medvídky. Bratři Lestrangeovi se nejprve spokojili jen s pokřikováním, ale když Rabastana zasáhl gumový medvídek, přidali se do rvačky taky. Chudák autobus se nebezpečně kýval ze strany na stranu podle toho, v jaké jeho části se zrovna zápasníci nacházeli.

A co na to Lord Voldemort? Ten jen ve zpětném zrcátku pozoroval tu melu, a v duchu si říkal, proč jen tu není Nagini. Ta chudák nemohla jet, protože zrovna čekala mladá Nagiňátka. To Severus měl plné ruce práce, ze všech sil se to snažil vyrovnat a nepřeklopit se. A přitom sypal z rukávu jednu nadávku za druhou.

Už to vypadalo, že se mu to i podaří, a pojedou vesele dál, jenže to by se nesměly Belle vybít baterky v mp3.

Pokračování příště...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucc Lucc | Web | 3. srpna 2011 v 17:25 | Reagovat

hezký blog

2 martiemik martiemik | Web | 3. srpna 2011 v 17:28 | Reagovat

Nestíhám to celé přečíst, někdy se sem vrátím. :-?  :-D  ;-)

3 °Alex °Alex | Web | 3. srpna 2011 v 20:19 | Reagovat

Nagiňátka :D:D. Ticho statočne čítam celý článok a zrazu toto :D:D. Skvelá jednorázovka, dúfam, že pokračovanie bude čoskoro! :)

4 Em Black Em Black | Web | 3. srpna 2011 v 21:05 | Reagovat

Páni, už se nemůžu dočkat na další díl :D. Bella mě s tou Mp3 totálně dostala xD, chudinka mohla si vzít jen dvě zavazadla místo 4. A Draco s gumovými medvídky to zabil :D, fakt povedený, máš talent :).

5 Mary Depp Snape Mary Depp Snape | Web | 3. srpna 2011 v 22:05 | Reagovat

moc děkuju za pochvaly :D :)

6 martiemik martiemik | Web | 4. srpna 2011 v 8:12 | Reagovat

Děkuji... Btw: Bude to tak lepší. :)

7 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 0:59 | Reagovat

Merline, tebe chytla fakt silná depka... no :-D xD Hele, ta povídka je úžasná a určitě se všem líbí! Stejně tak mně! Je dokonalá, napsala jsi jí fakt suprově, tak proč tohle, hm? Vydechni a uklidni se, lidi sou holt moc líný na to, aby vyklepali do klávesnice pár slov :-)
Až bude to pokráčko, máš tu další koment :-) ;-)

8 Kallia Kallia | Web | 5. srpna 2011 v 22:04 | Reagovat

NO TO SI DĚLÁŠ PRDEL!! :DDDDD neeee!! :DDD dělej, pokračování! :D prosíím! :D je tp úžasný, málem jsem spadla z postele a že by mě to po těch schodech bolelo!! :D

9 JeannySpisl JeannySpisl | 6. srpna 2011 v 12:06 | Reagovat

skvělé povídka ;-D....jsem hrozně ráda, že jsem narazila na tvůj blog :-)

10 Jasane=) Jasane=) | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 22:07 | Reagovat

Pokračování !! :D Naprosto zabijácký ! :DD Dostal mě Dráček a jeho gumový medvídci ! :DD Skvělej nápad ! :)

11 Beltrix Beltrix | Web | 7. srpna 2011 v 11:38 | Reagovat

Tak tohle je dokonalý!! :-D

12 Lilien Lilien | Web | 8. srpna 2011 v 11:48 | Reagovat

Hej to je naprosto úžasný :D ještě teď se zbírá ze země kam jsem se sesypala smíchy xD Prostě takový úžasný náboje typu : Good morning Voldemort, chleba se sádle, gummoví medvídci, modní ikona Bellatrix, která musela mít to nejlepší rachotina autobusu, který řídí Snape což si dokážu dost dobře představit xD Proistě paráda !!! Jdu pokračovat xD

13 Lilien Lilien | Web | 8. srpna 2011 v 11:56 | Reagovat

[7]: Přesně Bell má pravdu :)

14 Lulu Lulu | 14. srpna 2011 v 21:15 | Reagovat

Ta povídka je dokonalá :D smála sem se od chvíle kdy Voldy řekl, že se pojede na dovolenou, mám asi dovolenou jako synonimum ke koupání, takže sem si ho představila v plavkách a byla sem hotová :D "A ten jehož jméno se už může vyslovit" mě taky dostalo :D a kufry, sádlo, rvačka a Voldy navigátor...prostě skvělý a já jdu na další díl :D :)

15 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 16. srpna 2011 v 20:58 | Reagovat

úžasný!! :-D Bella musela mít těžké rozhodování...
: "Jaké šaty si vezmu? černé, černé, černé, černé nebo černé? Vezmu si černé, černá zeštíhluje. A nebo černé? V černé je tepleji..." xD

16 Ezlo Ezlo | Web | 14. května 2012 v 17:57 | Reagovat

Jezusí, maliccí naginícci!
Chci říct... Vlastně napsat... A dyť je to jedno :D  :D
Úžasný rozjezd, jdu na další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama